Evropská diplomacie v historických souvislostech od počátků do vypuknutí první světové války

Kniha vznikla na základě autorových zkušeností z vysokoškolské přednáškové činnosti. Hlavním impulsem byl poznatek, že úroveň znalostí podstatné části současných českých vysokoškolských studentů z disciplíny, která je nezbytně nutná pro jejich orientaci ve vývoji a vnitřní zájmové struktuře Evropy jako nového životního a pracovního prostoru, zdaleka neodpovídá ani jejich potřebám, ani jejich mimořádně živému zájmu. Autor se proto rozhodl sepsat práci, v níž by hutným a dynamickým, ale i srozumitelným a poutavým způsobem vyložil prakticky veškeré klíčové momenty evropských dějin, jakož i diplomatických aktivit jako jednoho z hlavních nástrojů jejich prosazování. Jedním z hlavních cílů, které autor u čtenářů (a vůbec nejde jen o studentstvo) sledoval, je - vedle zvládnutí údajů faktografických - osvojení si takového přístupu k dané problematice, který bude trvale naplňovat dva principy, které jsou nejen přirozené, ale přímo zásadní: prin-cip souvislostí a princip vývojové kontinuity. Pokud jde o princip souvislostí, pak - aniž by v nejmenším opomíjel češství - je autor přesvědčen, že moderní vzdělaný Evropan si musí být vědom zásadního faktu, že prakticky neexistuje evropská země, jejíž dějiny by v příslušných obdobích nesouvisely s dějinami ja-kékoli jiné země kontinentu; ve většině případů dokonce mnohonásobně. Země a národy se tak vzájemně ovlivňovaly a v lepších případech i obohacovaly. A teprve v této vnitřně velmi mnohotvaré a členité interakci vznikala současná Evropa a jen znalostí těchto procesů mů-žeme být schopni i její další vývoj opět alespoň trochu lépe pochopit. Pokud jde o princip vývojové kontinuity, autor dokládá, že každý jev, každá událost i každá souvislost je nejlépe a nejkomplexněji pochopitelná pouze na základě znalostí předchozího vývoje. Autor se proto - snad až na výjimky - snaží nenechat ve výkladu vývoje velké většiny evropských států nepopsané období, byť by toto období bylo vyloženo jen stručně a v hlav-ních rysech. Z důvodu objasnění souvislostí autor i v rámci jednotlivých kapitol - přehledným způsobem - také často přechází od jednoho státního či obdobného celku k druhému. Autor fakta nijak zásadněji nehodnotí ani neinterpretuje, pouze je uvádí; tím samozřejmě čtenáře vybízí, aby si je vyhodnotil či interpretoval sám či aby o nich začal diskutovat. Řada momentů v knize bude pro čtenáře možná mít také efekt demytizace. V zájmu co nejvýstižnější ilustrace doby i daného problému autor vedle suchých faktů a hi-storických událostí uvádí i mnoho dílčích podrobností a modelových situací, lidsky přibližuje řadu historických osobností i způsob, jakým se na tvorbě dějin podíleli, a vysvětluje průběh významných událostí, následně se promítnuvších do diplomatických aktivit - především klí-čových ozbrojených střetnutí. Zároveň osvětluje i způsob dosahování diplomatických řešení.