Jsou lidé, kteří po hřbitovech chodí velmi rádi. Milují tu tichou atmosféru. Mezi ně určitě patří autor knihy „Malý průvodce po hrobech velkých“, divadelník a fotograf Miloš Dvořák. Již dlouhá léta se věnuje mapování a mnohdy detektivnímu pátrání po hrobech leckdy zapomenutých, jindy pečlivě udržovaných, ale vždy patřících lidem, které nelze vymazat z historie našeho národa i jeho paměti. Díky němu vznikla unikátní obrazová publikace o místech posledního odpočinku známých a nezapomenutelných osobností, která může být fundovaným průvodcem, vypravěčem i učitelem… Spolu s autorem se můžete vydat mezi cypřiše, po bílým pískem vysypaných cestičkách, mezi kamenné svědky kdysi živé minulosti…
Kniha mapující místa posledního odpočinku cca 250 osobností naší kultury, sportu, společenského života či vědy vychází v polovině června 2015 ve formě výpravné fotografické publikace s množstvím barevných i černobílých fotografií na křídovém papíře, s ilustracemi Zuzany Jesenské-Kubicové a s působivou předmluvou výtvarnice a herečky Ivy Hüttnerové:
Když jsem v České televizi natáčela pořad Domácí štěstí o starých časech a hlavně o první republice, zvala jsem si báječné hosty, kteří tu dobu aspoň částečně zažili a uměli o tom vyprávět. Jak ráda vzpomínám na setkání se Zitou Kabátovou, Adolfem Branaldem, Svatoplukem Benešem, Stellou Zázvorkovou, Vlastou Brodským či malířem Vladimírem Komárkem a dalšími a dalšími… Bylo jich téměř tři sta. Mám jejich seznam z té doby a u těch, kteří odešli, si maluji křížek. Uplynulo pár let a těch křížků je více než polovina. Nemám tušení, kde jsou pochováni. Možná proto jsem byla tak překvapená a nadšená, když mi můj kamarád, divadelník Miloš Dvořák ukázal svou pozoruhodnou sbírku asi osmi set fotografií hrobů slavných a významných lidí, na které pracoval několik let.
Jak náročná práce to musela být, jsem si uvědomila ve chvíli, kdy jsem, vybavena Milošovou fotografií, hledala hrob člověka, který pro mne hodně znamenal – svého milovaného profesora herectví Oty Sklenčky a jeho ženy herečky Niny Popelíkové. Bloudila jsem v kruzích po rozlehlém motolském hřbitově, a přestože mne Miloš telefonem navigoval, kámen se stručným nápisem „Ota a Nina“ se mi najít nepodařilo. Tak jsem svou kytičku položila na náhrobek Stelly Zázvorkové, který jsem během hledání objevila.
K přibývajícím létům vzpomínání patří a tak mne přepadá stále častěji. Každý z nás má „své mrtvé“, které měl rád, které znal nebo se s nimi setkával jen prostřednictvím knížek, filmového plátna či obrazovky televize. Snad právě díky této knížce se dozvíte, kde je jejich místo posledního odpočinku a zajedete se tam podívat a trochu zavzpomínat. Nejen na ně, ale i na vlastní kus života, který jste s nimi prožili. (Ukázka)
Přínos této knihy má kromě informačního ještě jeden rozměr: vychází totiž v součinnosti s PROJEKTEM ADOPCE VÝZNAMNÝCH HROBŮ, který v roce 2013 zahájila Správa pražských hřbitovů. U příležitosti druhého výročí spuštění projektu se navíc 1. července 2015 otevírá možnost přispět na Veřejnou sbírku, která bude shromažďovat prostředky na údržbu významných hrobů, do níž může přispívat i široká veřejnost. Jedním ze způsobů, jak na sbírku přispět, je i zakoupení této knihy.
- Rok vydání 2015
- Jazyk česky
- Vazba Vázaný
- Počet stran 220