O Dorotce a psovi Ukšukovi
Příběhy v knížce O Dorotce a psovi Ukšukovi jsou pravdivé. Prožila je s Ukšukem sama autorka. Ne sice jako holčička, ale přece jen pořád jako správné dítě k psovi, jak by řekla Tara.
Nikdy se mi po Ukšukovi nepřestane stýskat. přiznává dnes Viola Fischerová, a na knížce o něm mi záleželo víc než na všech ostatních. Bylo to přátelství, o jakém sní snad každý člověk. Zažili jsme toho spolu spoustu. taky mnoho legrace, a byl to Ukšuk. kdo mě naučil rozumět psům. A to jsem se pokusila předat dál.
Má-li být pes k dítěti“, jak se žádá, musí být ovšem i „dítě k psovi“. Oba musí vědět, o co jde. Nejenom tak, že se pes naučí rozumět dítěti, ale i naopak. Jinak to nemůže fungovat, to dá rozum, říká moudrá Ukšukova matka Tara.
