Spisy Miroslava Krleži
Sedmisvazkové Spisy Miroslava Krleži.
Svazek Charvátský bůh Mars přináší soubor Krležových novel z bojišť a lazaretů první světové války, inspirovaných tragickými osudy někdejších autorových spolužáků, a hru Halič. Svazek Tisíc a jedna smrt je věnován „mnoha bezejmenným živým mrtvolám, které se honosí všelijakými měšťanskými tituly a řády, a ve skutečnosti to jsou hloupí a nešťastní lidé, kteří žijí ubohý a prázdný život“. Svazek Vrazi a falešní hráči obsahuje soubor jedenácti próz a tři hry zachycující vzestup, rozkvět, pád a rozklad fiktivního patricijského rodu Glembayů. Hrdinové obou románů čtvrtého svazku patří do rozsáhlé Krležovy galerie postav intelektuálů-odpadlíků, kteří se marně bouří proti prostředí, z něhož vyšli a do něhož patří: jak titulní hrdina Návratu Filipa Latinovicze, malíř, který se zhnusený vším kolem sebe upíná k víře v „čistotu uměleckého poznání jaké jediné čistotě, která nám ještě zbyla ve zvířeckosti kolem nás“, tak bezejmenný právník v románě Na pokraji rozumu, jenž náhodně vysloví buřičskou myšlenku, a protože ji neodvolá, stane se obětí štvanice „kompaktní demokratické většiny“ a skončí mezi ztroskotanci. Rozsáhlý román Banket v Blitánii poskytuje svrchovaně sarkastický obraz žabomyších, a přesto krvavých šarvátek mezi politiky i státy; jejich předobrazem byla Evropa mezi dvěma válkami, nicméně Krležova krutá analýza dodnes neztratila aktuálnost. Svazek Golgoty a kalvárie shrnuje valnou část Krležovy dramatické tvorby od legendy o Kristu pokoušeném vlastním stínem v předvečer vykupitelské oběti přes revoluční vzpoury až po podobenství mezi zkomíráním antické a evropské civilizace. Sedmý svazek dává ve zkratce nahlédnout do Krležovy tvorby básnické, esejistické a deníkové; přináší deníkový zápis Dětství na počátku 20. století, proslulé Balady Petrici Kerempuha a další verše, jedenáct esejů věnovaných problematice společenské i umělecké, běsnění nacistů i stalinistů, nejkrásnějším výtvarným památkám na území Jugoslávie i vždy aktuálním otázkám svobody umělecké tvorby.
Edice sedmisvazkových Spisů Miroslava Krleži se opírá o předchozí devítisvazkové vydání v Odeonu a u Iva Železného, přináší však řadu doplňků: autorovy vysvětlivky k tematice Charvátského boha Marse, legendy Maškaráda a Salome, deníkový zápis Dětství na začátku 20. století, výběr básní a celé Balady Petrici Kerempuha, které v kongeniálním přebásnění Josefa Hiršala a Ireny Wenigové vyšly doposud jen samostatně (třikrát!).
Zatímco západní a východní Evropa si dílo Miroslava Krleži začala objevovat až po roce 1945, u nás už před druhou světovou válkou vyšly jeho válečné novely, básně i Krležův „existencialistický román před existencialismem“ Návrat Filipa Latinovicze, který dokonce autor dopsal u nás během delšího pobytu na Zbraslavi v roce 1932.
Vydání (desetisvazkových) Krležových spisů bylo v Odeonu schváleno v roce 1958, vzhledem k politickým peripetiím však první svazek vyšel až roku 1965 a poslední dva v roce 2000. Nové vydání, opět v redakci Dušana Karpatského a Ireny Wenigové, bylo realizováno mnohem rychleji díky přispění charvátského ministerstva kultury, Charvátské akademie věd a umění, charvátského velvyslanectví v Praze a řadě členů a přátel občanského sdružení Lastavica a jejich firem. Všechny starší překlady podrobili editor i redaktorka zevrubné revizi. Edici doplňuje Chronologie života a díla Miroslava Krleži a Chronologická bibliografie českých překladů Miroslava Krleži a literatury o něm.
Svazek Charvátský bůh Mars přináší soubor Krležových novel z bojišť a lazaretů první světové války, inspirovaných tragickými osudy někdejších autorových spolužáků, a hru Halič. Svazek Tisíc a jedna smrt je věnován „mnoha bezejmenným živým mrtvolám, které se honosí všelijakými měšťanskými tituly a řády, a ve skutečnosti to jsou hloupí a nešťastní lidé, kteří žijí ubohý a prázdný život“. Svazek Vrazi a falešní hráči obsahuje soubor jedenácti próz a tři hry zachycující vzestup, rozkvět, pád a rozklad fiktivního patricijského rodu Glembayů. Hrdinové obou románů čtvrtého svazku patří do rozsáhlé Krležovy galerie postav intelektuálů-odpadlíků, kteří se marně bouří proti prostředí, z něhož vyšli a do něhož patří: jak titulní hrdina Návratu Filipa Latinovicze, malíř, který se zhnusený vším kolem sebe upíná k víře v „čistotu uměleckého poznání jaké jediné čistotě, která nám ještě zbyla ve zvířeckosti kolem nás“, tak bezejmenný právník v románě Na pokraji rozumu, jenž náhodně vysloví buřičskou myšlenku, a protože ji neodvolá, stane se obětí štvanice „kompaktní demokratické většiny“ a skončí mezi ztroskotanci. Rozsáhlý román Banket v Blitánii poskytuje svrchovaně sarkastický obraz žabomyších, a přesto krvavých šarvátek mezi politiky i státy; jejich předobrazem byla Evropa mezi dvěma válkami, nicméně Krležova krutá analýza dodnes neztratila aktuálnost. Svazek Golgoty a kalvárie shrnuje valnou část Krležovy dramatické tvorby od legendy o Kristu pokoušeném vlastním stínem v předvečer vykupitelské oběti přes revoluční vzpoury až po podobenství mezi zkomíráním antické a evropské civilizace. Sedmý svazek dává ve zkratce nahlédnout do Krležovy tvorby básnické, esejistické a deníkové; přináší deníkový zápis Dětství na počátku 20. století, proslulé Balady Petrici Kerempuha a další verše, jedenáct esejů věnovaných problematice společenské i umělecké, běsnění nacistů i stalinistů, nejkrásnějším výtvarným památkám na území Jugoslávie i vždy aktuálním otázkám svobody umělecké tvorby.
Edice sedmisvazkových Spisů Miroslava Krleži se opírá o předchozí devítisvazkové vydání v Odeonu a u Iva Železného, přináší však řadu doplňků: autorovy vysvětlivky k tematice Charvátského boha Marse, legendy Maškaráda a Salome, deníkový zápis Dětství na začátku 20. století, výběr básní a celé Balady Petrici Kerempuha, které v kongeniálním přebásnění Josefa Hiršala a Ireny Wenigové vyšly doposud jen samostatně (třikrát!).
Zatímco západní a východní Evropa si dílo Miroslava Krleži začala objevovat až po roce 1945, u nás už před druhou světovou válkou vyšly jeho válečné novely, básně i Krležův „existencialistický román před existencialismem“ Návrat Filipa Latinovicze, který dokonce autor dopsal u nás během delšího pobytu na Zbraslavi v roce 1932.
Vydání (desetisvazkových) Krležových spisů bylo v Odeonu schváleno v roce 1958, vzhledem k politickým peripetiím však první svazek vyšel až roku 1965 a poslední dva v roce 2000. Nové vydání, opět v redakci Dušana Karpatského a Ireny Wenigové, bylo realizováno mnohem rychleji díky přispění charvátského ministerstva kultury, Charvátské akademie věd a umění, charvátského velvyslanectví v Praze a řadě členů a přátel občanského sdružení Lastavica a jejich firem. Všechny starší překlady podrobili editor i redaktorka zevrubné revizi. Edici doplňuje Chronologie života a díla Miroslava Krleži a Chronologická bibliografie českých překladů Miroslava Krleži a literatury o něm.
- Rok vydání 20140127
- Jazyk CZE
