Klemens Metternich (1773–1859) patřil nejen ke klíčovým osobnostem evropské politiky a diplomacie 19. století, ale jeho postava a politické činy dodnes provokují k rozmanitým a protichůdným interpretacím, především v českém prostředí, které ho vnímalo optikou národního obrození s jeho stereotypy. O to více je zapotřebí publikace, v níž Alan Sked, který působí na London School of Economics, představuje Metternicha v pozitivnějším, i když kritickém světle. Snaží se nejen proniknout k motivům jeho jednání a zmapovat působení v rámci celé jeho kariéry, ale odpovídá na mnoho podstatných otázek: Jakou úlohu měl Metternich při Napoleonově pádu? Proč byl Metternich nepochopen, ba nenáviděn přes své mnohočetné úspěchy? A byl opravdu v letech 1815–1848 předním evropským státníkem, který udržel v Evropě mír? Skedova práce je však též pokusem o celkové hodnocení Klemense Metternicha a pronikavým vhledem do osudů habsburské monarchie a jejích politických i kulturních dějin v době koncertu velmocí.
„Hrdinou Alana Skeda je kancléř rakouského císaře Františka I., který bývá ve většině historických prací představován jako symbol politického zpátečnictví a absolutismu. Sked se rozhodl tuto významnou historickou osobnost zkoumat a hodnotit z jiných pozic: vidí v ní státníka, za jehož působení byla habsburská monarchie prosperující zemí žijící v míru, zatímco mnoho evropských států sužovaly revoluce, radikálně republikánská a reformní hnutí, tajné spolky a změny dynastií.“